Povodně a čerpadla - základní pojmy

Povodně 2013 již zasáhly podle hasičů na 700 českých obcí a počet evakuovaných lidí se pohybuje kolem devatenácti tisíc. Kalná voda se vylévá z regulovaných koryt a bere majetky těm, kteří stavěli v místech, která byla bezpečná klidně i 50-100 let. Hodně probíraným tématem v poslední době jsou čerpadla. V jaké fázi povodně použijeme čerpadlo a k čemu? Jaký typ vybrat, aby se nám nezadřelo blátivou vodou? Přidáme i pár zajímavostí.

Přichází povodeň

Většinou to začíná několikadenním deštěm, ale často ani to ne. Řeka, kterou v létě bez bázně brodíme s dětmi, se během pár hodin promění v hučící koryto nebo kalný veletok. Potud ještě nic velkého nehrozí. Sem tam velká voda sebere horší mostek, podemele špatně zpevněný břeh, ale ze sucha na břehu je to spíš spektakulární podívaná, než opravdová hrozba.

Situace se mění, když se rozvodněná řeka vyškrábe přes okraje koryta a začne plnit ulice. Doprava stojí, mámy pláčou nad záhonem růží, nebo alespoň zhruba tipují, kde vlastně byl. Ale hlavně se okénky u země a dalšími možnými otvory začínají sklepy plnit vodou. Dalším zdrojem mohou být odvětrávací otvory odpadových stoupaček, poddimenzovaná kanalizace, nebo v případě, kdy sklep není izolovaný, i podzemní voda. Přízemní prostory domů se stávají brouzdalištěm. Pokud jsou v obci vybudovány protipovodňové valy, nebo instalovaná přenosná protipovodňová bariéra, všude kolem již hrčí čerpadla.

Vzorová protipovodňová bariéra, chránící město před povodňovou záplavou. Sebelepší hráz musí být ale doplněna funkční sestavou průmyslových čerpadel, které vrací prosakující vodu. Stále je to ale lepší řešení, než nechat vodu volně proudit ulicemi.

Všude voda, čerpadla jedou na plno

Řada obcí je proti padesátileté nebo stoleté vodě více nebo méně chráněna povodňovým valem - sypanou hrází na břehu vodního toku, nebo v okamžiku ohrožení buduje protipovodňové stěny. Ani jeden ze systémů ochrany není zcela stoprocentní a propouští vodu. Z prostoru za bariérou je potom potřeba vodu odvádět zpět do rozvodněného toku a k tomu slouží nejčastěji výkonná benzinová čerpadla, nejčastěji profesionální čerpadla hasičů. Kvůli nezávislosti na elektřině se v kalamitních případech používá u čerpadel benzinový pohon, takže se často dočteme, že po několikadenní potopě tam nebo jinde dochází hasičům benzin do čerpadel.

V případě, že máme sklep dobře izolovaný proti stoupající podzemní vodě, největším rizikem zaplavení jsou potom zdroje jako je kanalizační stoupačka nebo kanalizace samotná, třeba s vývodem na zahradě. Po zabezpečení těchto rizik zbývá ulice, proto není od věci utěsnit okna do sklepa pytli s pískem. Přes tuto všechnu snahu se nám do sklepních prostor pravděpodobně nějaká voda dostane a pro její odčerpávání zpět do pouličního řečiště použijeme některé z přenosných ponorných kalových čerpadel, nebo podobný výrobek. Pozor, čerpadlo do sklepa musí být připraveno na čerpání bahna a abrazivního materiálu. Kdekoliv si ho půjdete půjčit, tyto parametry si ověřte. Výkon čerpadla daný maximálním průtokem bychom měli brát jako maximální mez, není možné nechat třeba běžet čerpadlo na maximum celý den, pravděpodobně by to nezvládlo. U výkonu je tedy potřeba klasicky počítat s rezervou. Ideální jsou kalová čerpadla se s čidlem hladiny nebo plovákem, která se spínají v okamžiku, kdy hladina dosáhne určité výšky, a po vyčerpání sklepa se opět uvedou do klidu.

Hromada bláta a sklep plný vody

S klesající hladinou nám obyčejně klesá i brada, když vidíme, co velká voda všechno způsobila. Bláto na zahradě je sice problém, protože trávník a záhony také stály nějaké peníze, ale horší je blátivá voda v prostorách domu. Pro odčerpání kalné vody použijeme opět některé z kalových čerpadel na kalnou vodu - obdobu zařízení pro čerpání vody ze stavebních jam. Sklep bývá nejen plný vody, ale také bláta a písku, takže nezkoušíme zapojit své zahradní čerpadlo pro postřik záhonků, byla by to jeho poslední šichta. Pro úklid sklepů vybíráme především takové kalové čerpadlo, které je schopné čerpat do naprosto minimální hladiny a je chráněno před chodem na sucho. Jeden centimetr vody, který zbyde ve sklepě o rozloze sto metrů čtverečních, to už je na celé odpoledne práce s lopatkou, hadrem a kbelíky. Vtipným řešením jsou přenosné kalové vysavače, tedy čerpadla, která zvládnou vysát klasickou vysavačovou hubicí sklep do sucha, nevadí jim bláto ani přisávaný vzduch.

Běžné kalové čerpadlo. Zkontrolujte si hlavně jeho dostatečný výkon (nemělo by jet nonstop), možnost čerpání z co nejnižší hladiny, ochran před čerpáním na sucho, a hlavně - jestli se jedná o kalové čerpadlo určené k čerpání blátivé vody s abrazivními částečkami. 

Proč zrovna já?

Nejedna oběť povodně si říká, proč zrovna na něj se muselo usmát štěstí v podobě bazénu ve sklepě a zahrady pohnojené povodňovým kalem. Hodně se v této souvislosti mluví o nedostatečné práci vodohospodářů a o špatné a škodlivé regulaci toků. Moderní člověk by si měl uvědomit, že všechno má svoji cenu, i jeho relativní pohodlí. V době, kdy byly vodní toky ponechány volně se rozlévat v krajině, nebylo škod při povodních. Lidé nebyli hloupí a v močálech nestavěli rodinná sídla. Nivy a rozlité řeky byly ale rájem komárů přenášejících nejrůznější středověká epidemická onemocnění. Moderní člověk se v krajině celkem roztahuje a usměrněním toků získal prostor pro úrodné lány a bohužel také pro stavební parcely. V místě, kde při kopání základů pro dům prorážím padesát nebo sto let starou vrstvu povodňové hlíny, kterou každý stavebník pozná na první pohled, si prostě stavím rodinný dům na vlastní riziko. Očekávat potom pomoc od druhých je zoufalým řešením. A hlavně. Opravit dům a čekat, že podruhé voda nepřijde, je bláhové.

Jenže to se nám to kritizuje, že? Sami bydlíme v suchu a když už nemovitost pravidelně omývanou kalnými vodami místního potoka mám, co s tím? Kromě zmíněných protipovodňových opatření na úrovni obce nebo zajištění sklepních oken a dalších otvorů existují i kuriózní řešení. O nich ale jindy.